Ranní…

Růžemi ve váze zdravím Tě, moje milá.
Kéž Ti den přinesou tak krásný jak Tvá tvář,
aby jsi radostná každičkou chvíli byla
jen co svou hlavinku pozdvihneš nad polštář.

Do srdce pronikne jen to, co Ti je milé
a v uších zaznívá jen libozvučný tón,
oči Ti utonou v nadílce sněhobílé
a Vale dnes Ti dá i ústavičný shon.

Z hnečku pohladí Tě káva s mléčnou pěnou
i chutná snídaně Tě ze stolu uvítá.
A já Tě obejmu svou láskou nezměněnou
až budeš od polibků úplně přikrytá.

Synek náš maličký zavrní melodii,
jež mu i se spánkem ulpěla na patře.
To jeho broukání se snoubí s harmonií
dnešního rána, jež svou dlaň rozprostře.