Příště

Zpoza plotu kouká „příště“
krátí se čas přítomností žít
Je jak léto odvanuté přes strniště
svoje „teď“ si nechá promarnit

Čas je hřivna darovaná
snadno se dá se zakopat
Avšak v noci nebo zrána
umí spustit vodopád

Ať ta voda, která prýští
není slaná, ale živá
ať osvěží pouště tříští

Každá hluchá chvíle budiž oželena
Pak v tom čase, který zbývá
se barví úhor do zelena