Návštěvy kdysi» autorka: Marťas9 |
|
Návštěvy kdysi
Těšila jsem se,
jako malé dítě na zmrzlinu...
Těšila jsem se, až budu blízko těch,
co založili mou rodinu...
Jejich přítomnost, žhavila srdce...
Jejich láska, neznalá hranice...
Vděčná jsem za čas, jenž patřil pro ně.
Žili totiž se mnou ve společném domě...
Jejich blízkost, rozžhavila každý krb...
Vzpomínky jsou tak silné,
že já vnučka, neteř, dcera,
vzhlížím k nebi, klaním se,
a děkuji Bohu,
že jsem s nimi mohla žít....
Děkuji, andílci...
Těšila jsem se,
jako malé dítě na zmrzlinu...
Těšila jsem se, až budu blízko těch,
co založili mou rodinu...
Jejich přítomnost, žhavila srdce...
Jejich láska, neznalá hranice...
Vděčná jsem za čas, jenž patřil pro ně.
Žili totiž se mnou ve společném domě...
Jejich blízkost, rozžhavila každý krb...
Vzpomínky jsou tak silné,
že já vnučka, neteř, dcera,
vzhlížím k nebi, klaním se,
a děkuji Bohu,
že jsem s nimi mohla žít....
Děkuji, andílci...
Tipů: 8
» 10.12.24
» komentářů: 0
» čteno: 44(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Stárneš | Následující: Druhá svíce