Jízda králů (Volný a nakopnutý)

Kopyta koní,
dunivě zvoní,
Goliáš nevyhrává.

Že hřívy vlají,
a ledy tají,
je taky dobrá zpráva.

Teď jsem volný,
svobodný dýcham kyslík.
Volný,
volný a nezávislý.

Nozdry už pění,
nanebepění,
blíží se, než mě skolí.

Tak třista z místa,
a nechci přistát,
zpátky do nevědomí.

Teď jsem volný...

Ťuky ťuk, někdo klepe - jsou to v mé hlavě hlasy?
Zní to dost neodbytně,
skoro jak Jehovisti.
Ťuky ťuk, pusť nás dále - kdopak to bude asi?
Topiči v letním kině?
Pochyby odpustím si.

Učím se nepřekážet - jiným svou přítomností,
umím to dokonale,
přímo do morku kosti.
Učím se přežít sólo - vzor je kult osobnosti,
tak si jízdu na krále,
užívám do sytosti.

Teď jsem volný,
volný a nakopnutý.
Volný,
volný a nakopnutý...