Samota
Píši po delší době, ale nic veselého mě nenapadá-bohužel!
» autor: jaroušek |
Tělo bolí, duše strádá
ovládá mě smutek samoty
vnímám jen světa protiklady
světlo dne a tmu noci.
V osamění probouzím se do šedi
do šedi běžných dní
slzí smutku je víc než soli
ticho je vše co teď znám.
To co jsem miloval se vzdálilo
chytám do dlaní jen kapky vzpomínek.
Co mě láska opustila
vidím prach a stíny v záclonách
city končí v pavučinách
jen nic se mnou leží.
Nové prožitky mlčí
odpluly do snů a přání.
ovládá mě smutek samoty
vnímám jen světa protiklady
světlo dne a tmu noci.
V osamění probouzím se do šedi
do šedi běžných dní
slzí smutku je víc než soli
ticho je vše co teď znám.
To co jsem miloval se vzdálilo
chytám do dlaní jen kapky vzpomínek.
Co mě láska opustila
vidím prach a stíny v záclonách
city končí v pavučinách
jen nic se mnou leží.
Nové prožitky mlčí
odpluly do snů a přání.
Tipů: 10
» 18.11.24
» komentářů: 5
» čteno: 174(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.11.2024 - 10:44
Pusť si pěknou muziku,uvař dobrou kávu,vyper záclony ať ti domov provoní.Zajdi třeba do divadla nebo na pivo s kamarádem :-)a hlavně se na sebe usmivej a třeba si zazpivej s Jaroslavem Duškem : Každá buňka v těle mém prozářená je světlem,každa buňka v těle mém světlo a láska je........
» 19.11.2024 - 11:05
Divočenko 1 moc děkuji. Vše co píšeš dělám, jen mě zastihl splín, což se mi zaplať pánbů často neděje. Dík Jaroušek
» 19.11.2024 - 20:18
Splín občas sedne na každého... a my poeti se z toho můžeme aspoň vypsat ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.