Opět sám

ve staré moudrosti stojí
to taková podpůrná je hůlka
že každá ztráta se zhojí
i když z páru zůstane jen půlka

znovu samota mne drásá
na duši mne bolí, nový mám šrám
opustila mne tvá krása
na pouti světem už opět jdu sám

ve staré moudrosti stojí …
ano, to svatá je pravda, vím
teď ale ta ztráta bolí
zdali Smrtce někdy odpustím?

já miloval tě, lásko, vroucně
tak jako žádnou jinou dosud
pěst svírá se nemohoucně
proč vzal mi tě nespravedlivý osud

ve staré moudrosti stojí …
ano, to svatá je pravda, vím
tvá ztráta mě ale teď bolí
zdali Smrtce někdy odpustím?

já miloval tě, lásko, vroucně
tak jako žádnou jinou dosud
pěst svírá se nemohoucně
samota je pravý můj osud


* hudba, zpěv: AI