Na východ od ráje

Na rtech mám kouzelné slovíčko timšel,
Golema šému má sílu, vyřknout jej jen,
snad i na konec světa bych pro něj šel,
a do konců časů byl bych jím opojen.

Na rtech mi visí, jen zašeptat je tiše,
však sám sebe a Boha můžu se ptát,
proč stále jen musím podlézat své pýše,
a za touhu po timšel proč měl bych se kát?

Na jazyku je mám na východ od ráje,
ač křičím je s Leem, neslyší je hluší,
však kdo slyšet chce, též už na rtech má je,
a sílu toho slova víc než jen tuší.

I ty je máš na rtech, však sám sobě lžeš,
že to slůvko jsi zapomněl, a že nemůžeš…