Jak to děláš?

Začalo to nenápadně.

Přistoupil si,
že píšu smutně.

To se mi nelíbí
a nedá se to číst.

Hej, veseleji
a nelži,
že to neumíš.


Pár pus a ještě víc.

Chci Tě vidět šťastnou.
Jako slunce nad Moravou,
co krášlí Tvoji kůži jemnou
do červánků přirozených.

Hladím Tě po spáncích.
Jsi můj osud i věčný hřích.
Žena, skvost.
Rub i líc.

Má drahá.
Už pojď blíž.
Jsem nenapravitelný romantik.

Svíráme spolu kříž.
Dva lidé,
co nejsou si mříž,
ale pokladem.
Tak to má být.

Amen.
Luna.
Tělo.
Smích.

Věříme v sebe
a dává to sílu žít.