Terabajťák

Terabajťák
Blížíc se k miléniu, chovám se obezřetněji.
Dělám pořádek, ukládám a zálohuji.
Zálohuji svůj život.
Kolik je málo, a kolik bude dost?
Ptám se při nákupu záložního SSD disku.
Volím 2 těžko představitelné terabyty.
Jak si toto množství představit?
Jako dvatisícekrát víc, než je miliarda.
Do vzorce vložím průměrný počet tepů za minutu.
Těch bude minimálně 60.
Takže za hodinu jich je 3600.
Za den už 86000.
Za rok 32 000 000 a za šedesát let je to jedna miliarda a zhruba devět set milionů tepů toho mého srdce.
To znamená, že na 2 TB harddisk se vejde 1052 šedesátiletých srdcí.
Takže můžu v klidu být a žít ještě dlouho.
Jenomže se vkrádá to, co změřit neumím.
Kolik bylo bezesných nocí.
Kolik jich bylo promilovaných.
Ve zlosti, hněvu, lásce, učení i zábavě.
A kolik ve sportu a práci.
Přemýšlení.
Jak změřit zkušenost a um.
Kolik bylo úrazů a nemocí.
Zmetků i zmatků.
Kolikrát jsem se nadechl, potopil, plaval, letěl.
Kolik jsem ujel na kole, motorce i v autě.
Kolik kroků, za těch pár roků.
Kolik času s dětma a jejich vnuky.
Moc, nebo málo.
Kolik bylo bolesti a vášně.
Naložil jsem dodávku účetními šanony za dobu svého podnikáni a odvezl je do sběrného dvora.
Téměř třista kilo papírů.
Nyní mám to smetí v útrobách toho placatého stroje s klávesnicí.
Tedy jen v jeho menší části.
Mám tam i fotky, videa, filmy, rozpočty, faktury, lékařské zprávy, mé povídky, básně, tvorbu, hudbu, revizní zprávy, projektové dokumentace, smlouvy.
Najdu tam fotky zvířat, dovolené, přátele, pamětihodnosti, umění i sexuální fantazie.
Je toho moc a přitom tak málo.
Kde víc vzít, a přitom nebýt chamtivý.
Střídmost a skromnost.
A pak taky ty hříchy.
Mír, zprávy, politika a válka.
Informace.
Starosti.
Pivo, vodka a taky rum.
Bez Becherovky zdechni.
Víno co bylo vino.
A co mi tedy zbývá.
Nezodpovězená otázka na nezaplněném disku.
Té malé krabičce menší než zápalky.
A volný dým tam k obloze stoupá.
Otázka byla asi hloupá.
Ale tak už to od nepaměti chodí.
Jako zima za létem.
Pilarová za Zímou.
Družičky třeste se.
Záhy budou váhy.
Tak snad je dám.
Bitte, Danke und auf Wieder Sehen