Tiše k věkům dávna hledím…» autorka: Lilith |
Tiše k věkům dávna hledím
s pocitem osamělé rozlehlosti
kosti zvedám k západu všech sluncí na pospas
zkázou zakořeněné bytí v osiřelém osrdí
vine se jak zbořenina mé kostry
kolem skal, vod a neskutečna samozřejmosti
v obraze slunce s temnotou
roztočený smrtelný čas
v kápi, či mušli, v moři, či na nebesích
zkamenělí bozi
mysteriózní tmou nehybní jdou, letí, mlží se
jen se prolinou
jsem obrovskou vinou bohatě potemnělou
rozpuštěná v mořské prázdnotě mizející do neznáma
ve zbořeninách imaginárního světa
zdobná maska odhozená…
do obrazu nekonečna
.
nádherná mjůzik i klip, co mne inspiroval:
https://www.youtube.com/watch?v=Wl_RT0JwBoQ
.
s pocitem osamělé rozlehlosti
kosti zvedám k západu všech sluncí na pospas
zkázou zakořeněné bytí v osiřelém osrdí
vine se jak zbořenina mé kostry
kolem skal, vod a neskutečna samozřejmosti
v obraze slunce s temnotou
roztočený smrtelný čas
v kápi, či mušli, v moři, či na nebesích
zkamenělí bozi
mysteriózní tmou nehybní jdou, letí, mlží se
jen se prolinou
jsem obrovskou vinou bohatě potemnělou
rozpuštěná v mořské prázdnotě mizející do neznáma
ve zbořeninách imaginárního světa
zdobná maska odhozená…
do obrazu nekonečna
.
nádherná mjůzik i klip, co mne inspiroval:
https://www.youtube.com/watch?v=Wl_RT0JwBoQ
.
Tipů: 18
» 29.09.24
» komentářů: 12
» čteno: 242(10)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase
» 30.09.2024 - 09:05

Tak tajuplné, jako bych se procházel nějakou galerii času, nebo kostičasu. :-) Líbí se mi zkameněli bozi v mušlích, lasturovitých tritonkách, nebo kápích, které si představuji jak přesýpací hodiny. :-) Vidím vodstva a nad nimi skály a nad nimi nekonečno jak třípatrový dort. :-)
» 30.09.2024 - 09:13

Kajuta: Kujuuuu velice ;-)
Ty ani nepotřebuješ vidět klip a stačí ti tvé vize ;-) paraada ;-)
Ty ani nepotřebuješ vidět klip a stačí ti tvé vize ;-) paraada ;-)
» 30.09.2024 - 14:32

Zkamenělí bozi – jací jiní?
Bohatě potemnělí – všichni jsme vinni...
I nevinní, cítí-li vinu, vinni jsou,
setřeni ranní rosou, nebo kosou...
Promiň, to mne jen tak napadlo. Ty inspirovaná hudbou, já Tebou... No, wonoječím. ;o)
Bohatě potemnělí – všichni jsme vinni...
I nevinní, cítí-li vinu, vinni jsou,
setřeni ranní rosou, nebo kosou...
Promiň, to mne jen tak napadlo. Ty inspirovaná hudbou, já Tebou... No, wonoječím. ;o)
» 11.10.2024 - 08:07

Jak skvostné jsou obrazy tvé, hledíš vzhůru v rovinách nekonečných pohledů a já, topím se a nořím.... tvou mysteríózní tmou....
CJ
CJ
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nepřeložitelné… | Následující: Bez smutných očí