Povídka č. 7» autor: Kvicala |
Kremrolové dítě se převalovalo v kobližníku zcela pozitivním způsobem – a co z něj nakonec vyrostlo!.....:
Mistr teleckého řemesla, abnormálně psychicky zdatný jedinec s málo vyvinutým čichem a robustně větvenou útrobní nervovou soustavou.
Plecandr při Báthoryho vysokém učilišti kartografickém v Dolním Kudějci, se zaměřením na výuku padechiační techniky při vyprošťování utonulých horolezců.
Kolumbátor zaniklých deskových nápisů v budově Východoněmeckého panoptika veverek.
Spoustu knih vydal pod nepravým pseudonymem Blahomír Šoulet nebo též jako Andrej Váhala jun.
Hlavní figurčí na Pomocné umělecké škole pro nadějné talenty v Tarasích nedaleko Louvěřic.
Autor geniálně jednoduchého konceptu pojezdu k důlní pračce, který však dosud nikdo nenašel odvahu realizovat.
Mykoseptik s nedovyvinutým druhým článkem palce levé paže v kosterním ohbí pod bederním svalem.
Drahomír Vejkřap jej svého času označil jako největšího pomatence v dějinách moderní postkulturistiky.
Gurmet, věnující se odmala konzumaci různých druhů azbestových vláken, zauzených po způsobu usť-kamenogorských lovců ondater.
Vejnolejec v nadzemské úhorní ohradě nad dolním tokem Berounky, poskytující příchozím turistům celkem ochotně za skývu zmrzliny vcelku zmatené poradenství o směru pohybu dravých medvíďat Berana skalního.
Z jeho nejslavnějších rolí v tanvaldském operním divadle jmenujme namátkou:
• „Július Bota“ v Švábského zpěvohře „Lydie II.“
• „Kněbort“ z Kašparových „Vekfektů po setmění“
• „Antonius Žeresrály“ v dosud nepojmenovaném oblíbeném dramatu od Jelenie Folkácsové
• „nadlesní Vejcoušek“ z Děžurného adaptace Verneova schizmatu „Dvacet pět sobot v Trabantu“
• „Rosťa Serčikláda“ v Záhadě prstolamu od Josefa Kajetána Erbena
• „Bejcenfus“ v antické veselohře neznámého autora ze středověkého Toronta
• „Drahomír Vrda“ z Pičínského pojednání o glorifaktech.
Pleskonoh trpícími odmala souchotěmi mezilícních ústroječků nalézajících se v pravém mezižebří a nad sireálním přitahovačem panenského nervu.
Kolibář v nočním penzionu „U Hurserů“, zabývající se evidencí liposukce u seniorních druhorodiček.
Vyhledávaný a ceněný Kalabis, nevyučený mistr ve hře na zadní pikolu a bioplynem poháněné džuen-gusličky.
Mezi jeho nejmilejší přátele patřili dozajista Daniel Vejcerád i Antonín Nadgrešle nejml.
Holzknecht v Dobovém pletacím muzeu na Malostranském rynku v Kostěbořicích.
Autor řady populárních až zlidovělých pašijí, komponovaných na srdceryvné čejenské nápěvy a na motivy pověstí z Burkiny-Faso.
Plesibelier v krojovaném saku, pořádající ve volných podvečerech kurzy uvaděčství na té nejvyšší možné úrovni.
Milovník cereritu praženého na staro-uralský způsob, podávaného s výpekovými pomfrity na ošatce od pomočeného klestí.
Celá léta pendloval při svém nelehkém zaměstnání každý půlrok na bezmotorovém skútru mezi Koblenzem a Šoproní, s následujícími přídomky:
• Vejrych při městských národních slavnostech žehu pořádaných mnišským řádem Svědků 8. dne.
• Sejrych v následném ceremoniálu svěcení uhynulých koní.
• Etrych po dokončené prekurzi myší farmy v Mšené Lhotě pod Bezdězem.
Držitel unikátní sbírky kravinců v nejrůznějším provedení a všech dimenzí, s provozováním degustační živnosti na jedné z nejrušnějších tříd v Dolní Sibřině u Hlučic na Mostecku.
Absolvoval intenzivně uvolněný dvoutýdenní miniseminář pro obráběče peří v „Truhlárně Klepalčík“ nedaleko areálu starých židovských pecí nad Kotlaskou v Brně-Přepeřích.
Půlmistr parolodního řemesla, nedílně spjatého s jízdou na hrnčířském kruhu okolo Třeboně a přilehlých vesnic na polsko-zakarpatském pomezí.
Asistent veltrusáře v pěstírně naddýní v zaniklém areálu Koloritu Svitavy.
Znamenitý odvodňovač kůry při pálení nepoužitých autobaterií a likvidaci sprejových odřezků z uretanu.
Recesiář pro kurdskou komunitu v Nápravném ústavu Tadeáše Székelyho na Blanensku.
Jan Knessbaum při toulkách Asijskou pahorkatinou, zcela bez vody a bez jakéhokoliv cíle se potloukající zasněženou pouštní stepí, a neustále doufající, že se za nejbližším baobabem objeví obuvnictví nebo alespoň obyčejný koloniál s přidruženým prodejem acetonové kosmetiky.
Bratr Humenciora Rhodéského, který v r. 1972 emigroval placentálním způsobem do Spojeného království Severní Koreje v dřevěném demižonu od postního sádla.
Penisyn při volbě do Rady místostarostů okresu Toužim, kdy svým navýsost smělým vystoupením ve prospěch Jany Sádecké-Věkošové získal naprosto neuvěřitelnou popularitu mezi zaměstnanci Teletníku Hvozdecký.
Ignatěnko na abilympijském turnaji v plážovém squashi v Dillí, kde po rezignaci všech soupeřů s obrovským vypětím sil postoupil do osmifinále, aby nakonec podlehl pozdějšímu kvalifikantu na postu pomezního sudího ve výslužbě. Vzdálený příbuzný A. Ignatika, se kterým ale nemá pranic společného.
Verdunář v přízemí obchodu železářství na Dusnjakově třídě v Trenčíně.
Kolizní opatrovník sedmi mláďat psa kokrhelského, nalezených podlesním v neuvěřitelně zuboženém stavu pod viaduktem Nad Projímadly.
Osmý závozník Martina Koloce při závodě „580 zatáček Václava Havla“, pořádaného partou nadšenců v dolní části střechy Staroměstské synagogy.
Vinciguera a pomazánkář v renomovaném, dnes již zbouraném Domě mládeže u syretariátu.
Inspicient v Drahanově křimickém divadélku, s velkými ambicemi na postup cihlárního specialisty Obvodní dumy sokolské.
Krudenc ve výslužbě, pracující ve Vejnorech na Prachaticku jako druhý dělník při obsluze plecího stroje.
Moudrý Šedibal plující si na svém voru poklidně po hladině Nežárky, a potichoučku do megafonu brumlající - již snad posté - Archibaldův zákon.
Velmistr v přípravě nesmírně chutné cibulové zásmažky, připravované z kozlečích vajec a dekaramelizované tapenády.
Muž se sibřinovým sklonem temene nosu, vydávající obvykle tak nechutné a rušivé pazvuky, že je odevšad vykázán ještě dříve, než vůbec pomyslí, že by tam mohl vejít.
Robustní nedomrlec trpící odjakživa 7 druhy respiračních onemocnění, z nichž minimálně 4 jsou téměř smrtelná a zbylých 9 je s to způsobit přinejmenším doživotní komplikace, které nemusejí vymizet ani po kremaci.
Stoupenec rajčuráku na jakýkoliv způsob, kdy zejména před setměním je jeho aktivita udivující.
Ejpovec a pověřený vemenokolesář na králičím statku v Rohozné u Helfenburka.
Kuřimanský pan farář Věcheta jej dokonce svého času na dvě čtvrthodiny prohlásil za oltářně způsobilého k odejmutí svátosti pokání, nicméně následně vše nenávratně stornoval, a raději zvolil cestu sebezpovědi a blahořečení v klášteře Umučených sester v Chlebeckých Záhorčianoch.
Milovník zvuku hrůzou nebo bolestí silně kňučících psů, což s oblibou sám aktivně vyvolává zejména díky na zakázku speciálně vyvinutému teleskopickému klacku, který nosí vždy při sobě v náprsní kapse plavek.
Pytlonoš při místní Matici světelské, s oblibou chodil hrávat ferbla a nadívanou kanastu přes ulici do povoznictví U Panáčků.
Nasciturus v připravovaném varietním pořadu Danky Volrábové.
Serkadur
Promrdeus
Vyfikundář
Kužnucář v detenčně odděleném zařízení pro vyléčené alkoholtestery.
V hlavní rdousírně na Světloplachém náměstí pracoval léta jako ometač sousoší a asistent úpravčího se specializací na odnos roztřepených kabelů.
Telebundář a Rorejsyn, plahočící se za ušlým výdělkem z prodeje rámusu tak vehementně, že nemá čas ani na stěry z mandlí vlastního strýce, kterým není nikdo jiný, než slavný Anatolij Kulebájev.
Mistr teleckého řemesla, abnormálně psychicky zdatný jedinec s málo vyvinutým čichem a robustně větvenou útrobní nervovou soustavou.
Plecandr při Báthoryho vysokém učilišti kartografickém v Dolním Kudějci, se zaměřením na výuku padechiační techniky při vyprošťování utonulých horolezců.
Kolumbátor zaniklých deskových nápisů v budově Východoněmeckého panoptika veverek.
Spoustu knih vydal pod nepravým pseudonymem Blahomír Šoulet nebo též jako Andrej Váhala jun.
Hlavní figurčí na Pomocné umělecké škole pro nadějné talenty v Tarasích nedaleko Louvěřic.
Autor geniálně jednoduchého konceptu pojezdu k důlní pračce, který však dosud nikdo nenašel odvahu realizovat.
Mykoseptik s nedovyvinutým druhým článkem palce levé paže v kosterním ohbí pod bederním svalem.
Drahomír Vejkřap jej svého času označil jako největšího pomatence v dějinách moderní postkulturistiky.
Gurmet, věnující se odmala konzumaci různých druhů azbestových vláken, zauzených po způsobu usť-kamenogorských lovců ondater.
Vejnolejec v nadzemské úhorní ohradě nad dolním tokem Berounky, poskytující příchozím turistům celkem ochotně za skývu zmrzliny vcelku zmatené poradenství o směru pohybu dravých medvíďat Berana skalního.
Z jeho nejslavnějších rolí v tanvaldském operním divadle jmenujme namátkou:
• „Július Bota“ v Švábského zpěvohře „Lydie II.“
• „Kněbort“ z Kašparových „Vekfektů po setmění“
• „Antonius Žeresrály“ v dosud nepojmenovaném oblíbeném dramatu od Jelenie Folkácsové
• „nadlesní Vejcoušek“ z Děžurného adaptace Verneova schizmatu „Dvacet pět sobot v Trabantu“
• „Rosťa Serčikláda“ v Záhadě prstolamu od Josefa Kajetána Erbena
• „Bejcenfus“ v antické veselohře neznámého autora ze středověkého Toronta
• „Drahomír Vrda“ z Pičínského pojednání o glorifaktech.
Pleskonoh trpícími odmala souchotěmi mezilícních ústroječků nalézajících se v pravém mezižebří a nad sireálním přitahovačem panenského nervu.
Kolibář v nočním penzionu „U Hurserů“, zabývající se evidencí liposukce u seniorních druhorodiček.
Vyhledávaný a ceněný Kalabis, nevyučený mistr ve hře na zadní pikolu a bioplynem poháněné džuen-gusličky.
Mezi jeho nejmilejší přátele patřili dozajista Daniel Vejcerád i Antonín Nadgrešle nejml.
Holzknecht v Dobovém pletacím muzeu na Malostranském rynku v Kostěbořicích.
Autor řady populárních až zlidovělých pašijí, komponovaných na srdceryvné čejenské nápěvy a na motivy pověstí z Burkiny-Faso.
Plesibelier v krojovaném saku, pořádající ve volných podvečerech kurzy uvaděčství na té nejvyšší možné úrovni.
Milovník cereritu praženého na staro-uralský způsob, podávaného s výpekovými pomfrity na ošatce od pomočeného klestí.
Celá léta pendloval při svém nelehkém zaměstnání každý půlrok na bezmotorovém skútru mezi Koblenzem a Šoproní, s následujícími přídomky:
• Vejrych při městských národních slavnostech žehu pořádaných mnišským řádem Svědků 8. dne.
• Sejrych v následném ceremoniálu svěcení uhynulých koní.
• Etrych po dokončené prekurzi myší farmy v Mšené Lhotě pod Bezdězem.
Držitel unikátní sbírky kravinců v nejrůznějším provedení a všech dimenzí, s provozováním degustační živnosti na jedné z nejrušnějších tříd v Dolní Sibřině u Hlučic na Mostecku.
Absolvoval intenzivně uvolněný dvoutýdenní miniseminář pro obráběče peří v „Truhlárně Klepalčík“ nedaleko areálu starých židovských pecí nad Kotlaskou v Brně-Přepeřích.
Půlmistr parolodního řemesla, nedílně spjatého s jízdou na hrnčířském kruhu okolo Třeboně a přilehlých vesnic na polsko-zakarpatském pomezí.
Asistent veltrusáře v pěstírně naddýní v zaniklém areálu Koloritu Svitavy.
Znamenitý odvodňovač kůry při pálení nepoužitých autobaterií a likvidaci sprejových odřezků z uretanu.
Recesiář pro kurdskou komunitu v Nápravném ústavu Tadeáše Székelyho na Blanensku.
Jan Knessbaum při toulkách Asijskou pahorkatinou, zcela bez vody a bez jakéhokoliv cíle se potloukající zasněženou pouštní stepí, a neustále doufající, že se za nejbližším baobabem objeví obuvnictví nebo alespoň obyčejný koloniál s přidruženým prodejem acetonové kosmetiky.
Bratr Humenciora Rhodéského, který v r. 1972 emigroval placentálním způsobem do Spojeného království Severní Koreje v dřevěném demižonu od postního sádla.
Penisyn při volbě do Rady místostarostů okresu Toužim, kdy svým navýsost smělým vystoupením ve prospěch Jany Sádecké-Věkošové získal naprosto neuvěřitelnou popularitu mezi zaměstnanci Teletníku Hvozdecký.
Ignatěnko na abilympijském turnaji v plážovém squashi v Dillí, kde po rezignaci všech soupeřů s obrovským vypětím sil postoupil do osmifinále, aby nakonec podlehl pozdějšímu kvalifikantu na postu pomezního sudího ve výslužbě. Vzdálený příbuzný A. Ignatika, se kterým ale nemá pranic společného.
Verdunář v přízemí obchodu železářství na Dusnjakově třídě v Trenčíně.
Kolizní opatrovník sedmi mláďat psa kokrhelského, nalezených podlesním v neuvěřitelně zuboženém stavu pod viaduktem Nad Projímadly.
Osmý závozník Martina Koloce při závodě „580 zatáček Václava Havla“, pořádaného partou nadšenců v dolní části střechy Staroměstské synagogy.
Vinciguera a pomazánkář v renomovaném, dnes již zbouraném Domě mládeže u syretariátu.
Inspicient v Drahanově křimickém divadélku, s velkými ambicemi na postup cihlárního specialisty Obvodní dumy sokolské.
Krudenc ve výslužbě, pracující ve Vejnorech na Prachaticku jako druhý dělník při obsluze plecího stroje.
Moudrý Šedibal plující si na svém voru poklidně po hladině Nežárky, a potichoučku do megafonu brumlající - již snad posté - Archibaldův zákon.
Velmistr v přípravě nesmírně chutné cibulové zásmažky, připravované z kozlečích vajec a dekaramelizované tapenády.
Muž se sibřinovým sklonem temene nosu, vydávající obvykle tak nechutné a rušivé pazvuky, že je odevšad vykázán ještě dříve, než vůbec pomyslí, že by tam mohl vejít.
Robustní nedomrlec trpící odjakživa 7 druhy respiračních onemocnění, z nichž minimálně 4 jsou téměř smrtelná a zbylých 9 je s to způsobit přinejmenším doživotní komplikace, které nemusejí vymizet ani po kremaci.
Stoupenec rajčuráku na jakýkoliv způsob, kdy zejména před setměním je jeho aktivita udivující.
Ejpovec a pověřený vemenokolesář na králičím statku v Rohozné u Helfenburka.
Kuřimanský pan farář Věcheta jej dokonce svého času na dvě čtvrthodiny prohlásil za oltářně způsobilého k odejmutí svátosti pokání, nicméně následně vše nenávratně stornoval, a raději zvolil cestu sebezpovědi a blahořečení v klášteře Umučených sester v Chlebeckých Záhorčianoch.
Milovník zvuku hrůzou nebo bolestí silně kňučících psů, což s oblibou sám aktivně vyvolává zejména díky na zakázku speciálně vyvinutému teleskopickému klacku, který nosí vždy při sobě v náprsní kapse plavek.
Pytlonoš při místní Matici světelské, s oblibou chodil hrávat ferbla a nadívanou kanastu přes ulici do povoznictví U Panáčků.
Nasciturus v připravovaném varietním pořadu Danky Volrábové.
Serkadur
Promrdeus
Vyfikundář
Kužnucář v detenčně odděleném zařízení pro vyléčené alkoholtestery.
V hlavní rdousírně na Světloplachém náměstí pracoval léta jako ometač sousoší a asistent úpravčího se specializací na odnos roztřepených kabelů.
Telebundář a Rorejsyn, plahočící se za ušlým výdělkem z prodeje rámusu tak vehementně, že nemá čas ani na stěry z mandlí vlastního strýce, kterým není nikdo jiný, než slavný Anatolij Kulebájev.
Tipů: 2
» 15.09.24
» komentářů: 0
» čteno: 26(1)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Povídka č. 6