Příběh kluka

Přijel z Moravy do Čech
a vše obětoval lásce,
co ho nechala.
Doufal, ale naděje nezůstala.

Ty roky zbytečné
hnaly ho do šílené bolesti
a život zdál se marností.

Pak přišla děva,
co navlékla mu prsten poezie.
Četl její smutek
a věděl, že ten kvítek
je hoden citu
a dal Bohu
moře díků.

Od první chvíle věděl,
že takovou jí miluje
a jeho cíl v životě byl,
ať se ona usměje.


Oba věřící šli s rukou do kostela.
Pusa nebyla skromná.
Ona s ním mládla.

Aleluja.

Pohádka veršem se stala
a dobrou noc
s pusou od anděla.

A nerušme.
Milují se v kráse těla.