Loď Teleftaíos

Nejednou
viděl jsem jej
a na řece jeho loď τελευταίος,
jak vracela se z dálek lákavých?
Z plaveb z kdesi,
té v mlhách zapomnění
cudně zahalené
tajůplné říše
čekající na všechny –
a ne, že ne!

Nejednou
mrknul na mne,
a pokynul mi nestoudným gestem,
když zval mne na palubu své lodi,
na tu plavbu,
kde i měsíc uvidím
z odvrácené strany,
a na druhém břehu
všechny ty staré báby
jako panny!

Ne! Jednou...