Setkání

Starší báseň, pravdivá
» autorka: Marťas9
Setkání

Mlhavé ráno,
práce volá
sedám na Emu
zvolám hurá.

Bublám krásně
kochám se krajinou,
naráz ztuhnu
srnka předemnou.

Uf, proběhla, žijí.
Pomalu jedu dál
v hlavě názor mám,
aby dvě nebyly.

Asi dneska ne,
přidávám pomalu
oči své v lese
v srdci odvahu.

Najednou výskok
řítí se na mne,
prohlásím nahlas...
,,Och Bože to ne"

Nastává hypnóza
z očí do očí
a také otázka...
Jak dneska já skončím?

Dohoda před námi
přidávám plyn,
skútr se rozjíždí
ze všech svých sil.

Kopytka proklouzla,
přežily obě,
málem nám zpívali
písně na hrobě.

Třesu se ještě teď
při této vzpomínce,
když sedám na Hondu
modlim se velice.
Tipů: 8
» 25.08.24
» komentářů: 4
» čteno: 174(7)
» posláno: 0


» 25.08.2024 - 08:53
Jujda, tak moc štěstí při každé jízdě ;-)
» 25.08.2024 - 10:57
Lilith: Diky Lil, Ema, (skútr)
je pojmenovaná po třech prvních rodinných zesnulých, našich rodičích. Manželovi rodiče Emil (E) , Marcela(M) , a můj táta Antonín(A). Jak sednu na Emičku, jsem pod jejich ochranou. Myslím si, že i tehdy měli na tom svůj podíl, bylo to fakt zvlastní. Ta srnka brzdila na ležato podél skútrů, jako by ji někdo ode mne odtahoval...
» 27.08.2024 - 05:27
Ještě že jste to holky přežili
» 27.08.2024 - 05:47
divoženka1: Myslím, že na tom měli podíl naší stražní andělé, děkuji Divoženko

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Školní léta | Následující: Taneční

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku