Moje dvě babičky, a hruška

Moje dvě babičky, a hruška


(Je to fuška, když potkají se dva pohledy různé na věc,
upejpavost či naopak stud,…, a jedna hruška)

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
:::::::::::::::::

Vyprávěla mi moje máma příběh (v jednotlivostech některých
se od něj možná odchýlím, ale kostra příběhu je pevně dána),
jak zase máma její z městečka* vedlejšího přinesla v nůši

cosi do domu mamky jejího nastávajícího (takto mého táty)
Nezdržela se dlouho,…, nestála ale také pouze
mezi vraty,…, a došla tedy až do kuchyně. Babička moje

budoucí druhá přijala ji vlídně, …; jako dobrá hospodyně,
zavařovala zrovna měkké hrušky, ovoce (jak mnohdy vyjádřila se)
pouze podřadné. Jejího syna budoucí tchýně však na

ně měla názor jiný,…, a už při pohledu na ně v ústech
začaly se jí sbíhat sliny,…, ovšem ani o jednu tu hrušku neřekla si.
Babička budoucí druhá moje zase ale (za ovoce to přezrálé)

styděla se asi (jinak rozdávačná byla, naopak!),…, a rozloučily se potom
sice tak, jak se sluší, ale přesto obě /s ostnem v duši, a na pár desítek let
nechtěly se potom, k příhodě té, pro ně nejapné, ..., raději vracet zpět