Dětské hry
Co my, jako děti, všechno zvládli...
» autorka: Marťas9 |
Dětské hry
To bylo krásné dětství
jak jsme se všichni sešli.
Her tehdy bylo jako máku,
tak hlavně nyní popořádku.
Skákali se panáci,
pouštěli se i draci.
Školka byla balonová,
nebo taky švihadlová.
Hrávala se vybíjená,
vyvolávali se dívčí jména.
Nebo taky volejbal,
kluci zase nohejbal.
Všichni lezli po stromech,
chlubili ve výkonech.
Chodilo se na chudách,
nebo taky po půdách.
Přecházeli průlezky,
tipovali vítězky.
Točili se na hrazdě,
šplhali jsme na laně.
Četníci hledali zloděje,
vždycky byla naděje.
Hrávali se fotbaly,
chodívali do haly.
Jezdili jsme na kolech,
hráli si i na dvorech.
Kluci také na káře,
holky zase v kočáře.
Chodili po potoku,
doma byli pak v šoku.
Skákali jsme do vody,
užívali přírody.
Honili se na saních,
po těch našich stráních.
Skákali na lyžích,
přes skokánek v obtížích.
Na brusličkách pozpátku,
s modrákama na zadku.
Doma jsme moc nebyli,
sportu si však užili.
Tloušťíci my nebyli.
To bylo krásné dětství
jak jsme se všichni sešli.
Her tehdy bylo jako máku,
tak hlavně nyní popořádku.
Skákali se panáci,
pouštěli se i draci.
Školka byla balonová,
nebo taky švihadlová.
Hrávala se vybíjená,
vyvolávali se dívčí jména.
Nebo taky volejbal,
kluci zase nohejbal.
Všichni lezli po stromech,
chlubili ve výkonech.
Chodilo se na chudách,
nebo taky po půdách.
Přecházeli průlezky,
tipovali vítězky.
Točili se na hrazdě,
šplhali jsme na laně.
Četníci hledali zloděje,
vždycky byla naděje.
Hrávali se fotbaly,
chodívali do haly.
Jezdili jsme na kolech,
hráli si i na dvorech.
Kluci také na káře,
holky zase v kočáře.
Chodili po potoku,
doma byli pak v šoku.
Skákali jsme do vody,
užívali přírody.
Honili se na saních,
po těch našich stráních.
Skákali na lyžích,
přes skokánek v obtížích.
Na brusličkách pozpátku,
s modrákama na zadku.
Doma jsme moc nebyli,
sportu si však užili.
Tloušťíci my nebyli.
Tipů: 8
» 14.05.24
» komentářů: 5
» čteno: 229(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.05.2024 - 09:02
1 
Krásně vzpomínáš,
jak ten život náš
v mládí jiný byl.
Každý plácek měl
houfy dětských těl
a hned po o žil,
domů návrat až
patent na kuráž,
když nebylo sil.
Proč dnes nefrčí,
panny v náručí
ani v kočárcích,
z hřišť neslyšíš křik
ani planý pláč,
výskot, dětský smích?
Proč dnes plácek ztich?
Dám poslední stich:
mobil, net, e-pych!!!
jak ten život náš
v mládí jiný byl.
Každý plácek měl
houfy dětských těl
a hned po o žil,
domů návrat až
patent na kuráž,
když nebylo sil.
Proč dnes nefrčí,
panny v náručí
ani v kočárcích,
z hřišť neslyšíš křik
ani planý pláč,
výskot, dětský smích?
Proč dnes plácek ztich?
Dám poslední stich:
mobil, net, e-pych!!!
» 14.05.2024 - 17:48
Špáďa: Krásně jsi to napsal. Ja osobně jsem ráda, že jsem žila v té,, klidnější době ".
Užila si dětství nadoraz, s partou děti stejně naladěných, skromných, veselých. I jejich rodiče nás měli rádi, podporovali nás v různých akcích. Bylo to úžasné dětství prožité hlavně v přírodě a s fajn lidmi
Užila si dětství nadoraz, s partou děti stejně naladěných, skromných, veselých. I jejich rodiče nás měli rádi, podporovali nás v různých akcích. Bylo to úžasné dětství prožité hlavně v přírodě a s fajn lidmi
» 14.05.2024 - 20:25
V první třídě jsme s kámoškou dělaly výpravu za město a u potoka zakopaly lahev doma ukradeného piva. Za týden se vrátily a lahev nenašly. Je tam dodnes. Vůbec nechápu smysl té výpravy, ale asi jsme věděly svý... hihi
Jojo, dneska děti podnikají výpravy jen virtuálně...
Hezký vzpomínání... :-)
Jojo, dneska děti podnikají výpravy jen virtuálně...
Hezký vzpomínání... :-)
» 15.05.2024 - 04:48
Lilith: Díky moc za krásný komentář, taky jsem si teď vzpomněla jak jsme o prázdninách, když tady bylo spoutu děti u babiček, hrali na celý den na četniky a zloděje, půl dědiny vymezené, dvě bandy a my s kamaradkou z Prahy seděli na vrbách...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Černé štěstí | Následující: Vězení