» autorka: Marťas9


Už nemám maminku,
kde chodilla bych pro radu.
Už nemám tatínka
sním šla bych hrabat zahradu.
Už nemám  babičku
co vedla mě k pletení
Už nemám dědečka
co mi do památníčku kreslil jeleny.
Své předky už jsem ztratila,
už nedovolám se pomoci.
Zemřeli s nemoci, i stářím
což nebylo v mé moci.
Je zvláštní prázdno
v tom srdci zhýčkaném.
Vzpominky leda zvěčnit
na starý pergamen.
Tipů: 10
» 12.05.24
» komentářů: 4
» čteno: 153(7)
» posláno: 0


» 12.05.2024 - 10:46
Máš kamarádku.ju.
» 12.05.2024 - 11:47
Besinka: To mám a hodnou... Krásný den kamarádko.
» 13.05.2024 - 09:05
Máme od nich dary do života a navždy vzpomínky...
» 13.05.2024 - 11:57
Lilith: Přesně tak a to je to nejcennější.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Den D | Následující: Černé štěstí

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku