*36.» autor: Jan Bartek |
Křičím z hranice břehu
Hlasitý projev mého řevu
Signál se ztrácí příjmu
Poslední loď zvedá kotvu
Slunce už z hladiny
Upíjí slanou vodu
Uprostřed prázdnoty
Co duši ohlodává jako mrvu
Ptám se tě, spatříme se znovu
Hlasitý projev mého řevu
Signál se ztrácí příjmu
Poslední loď zvedá kotvu
Slunce už z hladiny
Upíjí slanou vodu
Uprostřed prázdnoty
Co duši ohlodává jako mrvu
Ptám se tě, spatříme se znovu
Tipů: 6
» 12.04.24
» komentářů: 4
» čteno: 26(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.04.2024 - 20:44
Radegast: Děkuji:-). Vím, znám své slabiny. Také časem se ke spoustě básní vracím. Jsou jako moje děti, jak stárnou, tak se vyvíjí.
Také je pravda, že když už si hraju hodně, tak je melodická, ale už se z ní vytratí ty emoce, co tvořily pohnutky začít ji psát.
Prostě něco na tom je, že opravdovost zabíjí rým.
Také je pravda, že když už si hraju hodně, tak je melodická, ale už se z ní vytratí ty emoce, co tvořily pohnutky začít ji psát.
Prostě něco na tom je, že opravdovost zabíjí rým.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: *35.