Poslední pohled» autor: neptolius |
Létáme jako ptáci ve větru
Doufáme a přejeme si potkat naši kometu
Vnitřně každý skoro vyhořelý
Žijeme bez hlavy a páteře
Vlivní říkají jaké máme mít v ústech slova
Jsme u podstaty zas a znova
Držím svoji mysl pevně v rukou
Nechci zničený svět a děti v otroctví
Chci aby při východu slunce měli ještě vodu čerstvou
Za každého jeden nový strom
Kéž by zazněl děsivý poslední hrom
A vůdci padli z velké výšky
A všude kde nyní továrna jest byly už jen pampelišky
Probudím se snad jednoho rána
Otevřu okno a uvidím jen jak otevírá se nám velká brána.
Doufáme a přejeme si potkat naši kometu
Vnitřně každý skoro vyhořelý
Žijeme bez hlavy a páteře
Vlivní říkají jaké máme mít v ústech slova
Jsme u podstaty zas a znova
Držím svoji mysl pevně v rukou
Nechci zničený svět a děti v otroctví
Chci aby při východu slunce měli ještě vodu čerstvou
Za každého jeden nový strom
Kéž by zazněl děsivý poslední hrom
A vůdci padli z velké výšky
A všude kde nyní továrna jest byly už jen pampelišky
Probudím se snad jednoho rána
Otevřu okno a uvidím jen jak otevírá se nám velká brána.
Tipů: 8
» 12.04.24
» komentářů: 1
» čteno: 30(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Cesta | Následující: Nový Život