Ztracen

V mém pokoji je vlhko
je na konci města úplně poslední
pak už jen pole a na něm zajíci
občas tam přistanou čápy
a se svojí zvláštní chůzí zkoumají hlínu
na stolku plápolá svíčka
občas proletí tmou nějaká můra
nebo někdy zavítá do pokoje
zelená kobylka
za oknem roste bříza
se zlomeným kmenem do tvaru S
už mne zná
o půl noci ji chodívám obejmout
učím se od ní co je to láska
na konci města se toho moc neděje
ale zítra ráno se zaplní úřady lidmi
který začnou vyrábět dokumenty
papíry a razítka pro jiné lidi
s domněním že to potřebují k životu
a já si budu připadat zase jako podvodník
který to vzal zkratkou
který vyběhnul mimo trať
protože jinak to neumím...