Svatební oznámení

Svatební oznámení

Největší láska
byla ta z mládí
to jsme tehdy byli
jen kamarádi.

Pořád se míjeli
kolem nás jiskřilo,
aniž jsme věděli  
k tomu to patřilo.

Já hledala tehdy
hezkého kluka,
aby byl sexy
a měl hodného ducha.

Štěstí  jsem měla
kluků hodně kolem,
však každý měl něco
ja jim dala sbohem.

Pak se to stalo
jiskřička vzplála
v ten moment jsem věděla
toho mám ráda.

Byl to on
slušný, hodný,
normální, vtipný,
ja ubírala ty benefity.

Byli z nás najednou
siamské dvojčata,
jeden bez druhého
neudělal půl kroka.

Nakonec byla svatba
spolužáci navlékli prsteny
a co bylo na tom oznámení ..
něco mezi vlasem, mrazem a májemi?

Vše od Shakespeare už pravda není,
asi už došlo k převážení.
Vzpomínky tu mohou pomoci,
ještě vše máme my v moci.

Sníh Ti na vlasy už padl dávno
snad si nevzpomínáš
už ani to... ano...
a cos mi vše slibil, asi ani né ten verš....

Miluji tě, nu chci Tě stokrát víc,
v slzách, v smíchu, v trápení i štěstí...