neděle» autor: nikdo známý |
krví jsi splatil hřích své krve
a krev tvá hříchem zůstala
po staletí jak napoprvé
ta rána živě tepala
když lží ti slíbil život věčný
on, prolhaný stín v pustinách
pro duši příliš nebezpečný
jenž srdce lidí mění v prach
utrpení je jeho cesta
bolest prý věčná naděje
a zaváhání krutě trestá
kdo zažil, že se usměje
ten, který mučil všechny tvory
sám je prý stvořil z temnoty
otrávil svět svým jedem Tóry
když zatoužil být jako ty
a krev tvá hříchem zůstala
po staletí jak napoprvé
ta rána živě tepala
když lží ti slíbil život věčný
on, prolhaný stín v pustinách
pro duši příliš nebezpečný
jenž srdce lidí mění v prach
utrpení je jeho cesta
bolest prý věčná naděje
a zaváhání krutě trestá
kdo zažil, že se usměje
ten, který mučil všechny tvory
sám je prý stvořil z temnoty
otrávil svět svým jedem Tóry
když zatoužil být jako ty
Tipů: 7
» 31.03.24
» komentářů: 1
» čteno: 39(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: domácí idylka u Benderů | Následující: vystřízlivění