Nová Ves u Pleše

Velká nemocnice.
Park okolo.

Procházím společenskou místnost
a potkávám vlídné lidi.
Vzorné sestry,
co úsměv mají.

V objektu též kavárna
a milo pro klienty
s rouškou diagnózy.

Jen nebýt starý
a nemocný.
Táta s holí,
co ho opírá
se srdcem otevřeným zdraví.
Jsem unavený den po dni.

Vezme si knihu a čte
v důvěře,
že uteče před diagnózou
i vleklou chemoterapií.

Žije
a v každém dni
jiskří nadějí.

Čtyři dny jsem nekouřil.
Dokázal jsem to.
V očích naděje vděčnosti.
V chůzi tíha
i kus skleslosti.

Víš, bolí mě kosti
a já zapomněl,
že jsou Velikonoce.
To ty infúze.
Slova ticha
i boj s rakovinou
hýbe statečnou krajinou.

V obejmutí dýchá se křehce.