Mé lásce» autor: neptolius |
Stojíš ve stínu vzrostlých palem
Život s tebou, dostal jsem já darem
S tak sobě vlastní křehkostí si kráčíš
Pluješ oblaky a oči všech vždy na sebe stáčíš
Vlasy ve větru ti krásně vlají
Jen já vím, jakou vůni v sobě mají
Dotknout, se tvého hebkého těla
Většina mužů by jistě chtěla
Nedovolím to však nikdy více
Držíc za ruku, políbím tě přede všemi na tvé perleťové líce
Miluji tě.
Život s tebou, dostal jsem já darem
S tak sobě vlastní křehkostí si kráčíš
Pluješ oblaky a oči všech vždy na sebe stáčíš
Vlasy ve větru ti krásně vlají
Jen já vím, jakou vůni v sobě mají
Dotknout, se tvého hebkého těla
Většina mužů by jistě chtěla
Nedovolím to však nikdy více
Držíc za ruku, políbím tě přede všemi na tvé perleťové líce
Miluji tě.
Tipů: 10
» 19.03.24
» komentářů: 2
» čteno: 46(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.03.2024 - 18:17
Pěkné něžné vyznání. Možná tolik nezatěžovat jednotlivé verše slovy - např. poslední, třetí
Pro poezii není vždy nutné vše dokonale vypovědět, mnohdy je víc právě to, že se jen naznačí, nastíní...
Pro příklad první dvouverší - kratší varianta, která i zlepší rytmus tím, že vznikne čistá trochej:
Stojíš v stínu vzrostlých palem
Život s tebou, je mi darem
Pro poezii není vždy nutné vše dokonale vypovědět, mnohdy je víc právě to, že se jen naznačí, nastíní...
Pro příklad první dvouverší - kratší varianta, která i zlepší rytmus tím, že vznikne čistá trochej:
Stojíš v stínu vzrostlých palem
Život s tebou, je mi darem
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Život | Následující: Lásce mého života