Pavlína

Včera ještě smích ,ráno na hajzlu dvě čarky
Slzy ve vočích, stojíš na prahu křižovatky
Za ten malej hřích, kdy už to nejde vzít zpátky
Bud teď zmáčkneš "reset" nebo přijmeš roli matky

Tak asi jaký by to bylo ?
Jaký by si měla život
Jaký by bylo změnit status
A to všechno přijmout ?
A co vlastně on ?
Byl by dobrej táta ?
Nebo je to jen další nikdo
S kým si neměla chrápat

Nevíš co zejtra, vlastně bojíš se říct přímo
Stále jen měníš postoj k tomu co je a co bylo
Pak zkrat a tys řekla budeš "táta"
Minulost zavřela dveře a budoucnosti se otevřeli vrata

Tak jaký to asi bude
Jak si to myslel ty osude
A ty teď budeš máma
Už nikdy! Nikdy nebudeš sama
A co vlastně já ?
Budu dobrej táta?
Nebo se zas poseru a budu jen karikatura chlapa

Tyhle otázky a odpovědi se míhají jak fotky
Jsou to facky z čista jasná a ty si teď krotký
Beránek, šašek, ožralý v 5 ráno
Ale miluju tě Pavlíno tak to půjde samo !!

A tak ..
Jaký bude zítra ?
Včera jsme byly děti..
Až tu bude malé běhat ,
Padnou slzy štěstí ?
A co my?
Teď budeme rodiče
A víc co ?
Miluju tě...
Tak pochybnosti pošli do piče !!
A žij ... Se mnou.. S námi..