lesní

» autor: nikdo známý
bolí víc rána nožem nebo holí

když roztrhána leží těla v soli

a smutky tečou starým lidem z očí

snaha je marná, zpět svět nelze stočit


co ale můžu, netleskat když střílí

nemočit tam, kde tančívaly víly

v zažloutlých hájích stále voní léto

staří to znají, tlesknou - tak a je to!


a my, hluční jak prázdné nábojnice

křičíme nahlas, co nám stačí plíce

v tišině lesní zatím svět se stále rodí

a pořád platí hloupost hloupost plodí


tak kráčím lesem, ruce plné smůly

netuším, kde jsem, míry se mi hnuly

jak v Knize Skutků, kde jsou jenom slova

ach, můj ty smutku...STOP!

...

a začni znova

...
Tipů: 13
» 06.03.24
» komentářů: 6
» čteno: 62(10)
» posláno: 0


» 06.03.2024 - 10:39
Nových začátků je občas třeba...
» 06.03.2024 - 11:43
Lilith: ano...co se týče naší civilizace, vidím to jako nezbytnost
» 06.03.2024 - 14:57
(:-)))===fajn
» 06.03.2024 - 16:48
Řádky jsou skutečně a nesou štít věčnosti v řádkách poezie.
» 06.03.2024 - 23:02
nikdo známý: Lilith:
- Pravé začátky prý nejsou ?:) - Jen prý nové kruhy ve spirále... :):)
» 07.03.2024 - 09:02
Zeanddrich E.: kdo ví...co jsem věděl, zapomněl jsem cestou sem

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: jak jdou dny | Následující: minuty

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.