Hlubiny» autorka: kozorožka |
Stín můj
Padá do hlubin
Kde nic není
Než stín a stín
A v tom místě
Kde nic není
Marně hledám
Osvícení
Proč mě vábí
To místo prokleté
Proč toužím
Po čem vlastně
Když do hlubin
Tak temných
Se stále hroužím
Co hledám tam
Lásku snad
Tvůj něžný prstoklad
Zde přeci není
Jen iluze
A osamění
Tak co tam hledám
Poklad snad
Hloubku
Co následuje pád
Zdroj bytí
Svůj střed
Kam chci dojít
A odkud jednou
Nevrátím se zpět
Padá do hlubin
Kde nic není
Než stín a stín
A v tom místě
Kde nic není
Marně hledám
Osvícení
Proč mě vábí
To místo prokleté
Proč toužím
Po čem vlastně
Když do hlubin
Tak temných
Se stále hroužím
Co hledám tam
Lásku snad
Tvůj něžný prstoklad
Zde přeci není
Jen iluze
A osamění
Tak co tam hledám
Poklad snad
Hloubku
Co následuje pád
Zdroj bytí
Svůj střed
Kam chci dojít
A odkud jednou
Nevrátím se zpět
Tipů: 18
» 18.02.24
» komentářů: 4
» čteno: 42(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.02.2024 - 15:36
... a právě v té hlubině je to osvícení. Musíš jít ještě hloub. Také jsem řekl , že z vlastního středu není návratu, ale když dojde k osvícení, veškerý prostor mizí, takže není se odkud kam vracet.
:-)) Neber to vážně. To jsou jen takové fil. bláboly mého mozku, který hledá svůj střed. :-) Možná tu černou díru osvícení.
:-)) Neber to vážně. To jsou jen takové fil. bláboly mého mozku, který hledá svůj střed. :-) Možná tu černou díru osvícení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zastavit tak čas | Následující: Hudba starých písní