Překvapení

Jdu lesem vřesem kopřivami houštím
z kopce se pouštím
v batohu salám uherák, jsem tuze rád
že jsem se ztratil
v obchodech kartou jsem platil
za kočičí žrádlo, zrcadlo spadlo
a věty jsou rozházené, nikdo mne nedožene
jsem totiž poslední
pohlédnu k severu jak praotec Svatopluk
a starý buk bukvice pouští
deru se houštím vřesem zarostlým lesem
rychlou chůzí
začínám běžet tryskem, najednou bum padám
o malé mraveniště zakopávám
chvilku ležím, pak vstávám
do dlaní chytám jehličí
s koruny stromů pták zakřičí
" ty nemehlo zničil si dům mravenčí "
zkouším tu díru zahrnout
mravenec kousne mne do ruky,
náhle spatřím v dolíku spí malá postavička
na zádech batůžek v ruce malý notes
chvěju se, nevím co dělat
je toho moc začínám plakat
" promiňte přátelé
pořád se lesem ženu, chybí mi pokora "
v tom mravenec zašeptá
" chlape tiše, nekřič to je sám Ondřej Sekora..."