nebe po bouři» autor: blue |
.
Z bodu mrazu do krápníkového deště
křičí socha ve mne
tak si kopni...
ještě
a par střepů
halí tvář
když už nádechy nemáš
a vše halí
z krve pláč
zadoutnáš naposled
po žalu
po chvíli nevědomosti
zadoufáš po zmaru
..když se rozpadáš
jako nebe po bouři
ať už v tobě
oheň
nezkouší
se ptát
zakoušíš
zapomenout
ta slova...
..mám tě rád..
do prázdného ticha
se podíváš
a nic
.
Z bodu mrazu do krápníkového deště
křičí socha ve mne
tak si kopni...
ještě
a par střepů
halí tvář
když už nádechy nemáš
a vše halí
z krve pláč
zadoutnáš naposled
po žalu
po chvíli nevědomosti
zadoufáš po zmaru
..když se rozpadáš
jako nebe po bouři
ať už v tobě
oheň
nezkouší
se ptát
zakoušíš
zapomenout
ta slova...
..mám tě rád..
do prázdného ticha
se podíváš
a nic
.
Tipů: 11
» 11.02.24
» komentářů: 1
» čteno: 167(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.02.2024 - 11:01
Silná báseň, citlivá a oslovující. Závěr naprosto přesný v pocitu soužení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: cestou vzhůru | Následující: pod okapem