post-pohádky» autorka: katpok |
možná jsem kdovíkdo a kráčím kdovíkam
s podzimem červenám
a sníh mi kryje bílé vlasy
tak trochu tajemná, jak pára unikám
a občas nemám ani sílu
slova tasit
mám jazyk jako bič a nůž
a jen málokdy jak cukroví
jsem sama sobě v medu jedu kapka
už stará na pohádky
že princ mě jednou uloví
a že se štěstí skrývá v dračích tlapkách
s podzimem červenám
a sníh mi kryje bílé vlasy
tak trochu tajemná, jak pára unikám
a občas nemám ani sílu
slova tasit
mám jazyk jako bič a nůž
a jen málokdy jak cukroví
jsem sama sobě v medu jedu kapka
už stará na pohádky
že princ mě jednou uloví
a že se štěstí skrývá v dračích tlapkách
Tipů: 17
» 07.02.24
» komentářů: 4
» čteno: 88(13)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: nepohádky | Následující: ani ne ...anebo asi jo?