máma» autor: nikdo známý |
kolikrát oči
větrem osušené
kolikrát si je
v noci vyplakala
kolikrát prsty
zimou pokřivené
hladila tvář
i když raději by spala
kolikrát srdce
stále otevřené
do krve zranil
ten kdo nejvíc směl
kolikrát znovu
vše je odpuštěné
aby se začlo znovu
bohužel...
větrem osušené
kolikrát si je
v noci vyplakala
kolikrát prsty
zimou pokřivené
hladila tvář
i když raději by spala
kolikrát srdce
stále otevřené
do krve zranil
ten kdo nejvíc směl
kolikrát znovu
vše je odpuštěné
aby se začlo znovu
bohužel...
Tipů: 16
» 07.02.24
» komentářů: 3
» čteno: 75(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.02.2024 - 15:13
Já jako máma jsem si to přečetla, je to tak krásně a citlivě napsáno, že Tvá slova jsou krása.
Dojetím jsem se rozplakala.
Tvá struna pohladila, že jsou lidé jako jsi ty,
co si váží svých rodičů.
Tolik lásky v tom.
Dojetím jsem se rozplakala.
Tvá struna pohladila, že jsou lidé jako jsi ty,
co si váží svých rodičů.
Tolik lásky v tom.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.