Stopou

Hučí vítr únorový
v kopcích
rozespalé krajiny
a staré ořechy
hledí k červánkům
chodím tou krajinkou
a oblékam si ticho,
s unavenou námahou
zase ho ztrácím
a zbyde jenom
tráva zežloutlá,
tak marně hledám
můj nový příbytek
je vratký a nejistý,
namísto toho pomalu
navracím se já...