Řezáčovo náměstí

Dívám se
a zrak padá
s mizejícím
posledním farmářem.

Stromy drtí
pochod myšlenek.
Dlažební kostka
tlumí chuť velkoměsta.

Tramvaj je slyšet
o pár ulic dál.

Praha je zátiší
i úroda přání.
Přijdeš a najdeš zadání.
Paleta, stromy
i dávné vzpomínání.

Tady jsme byli
a tiše putovali.

Pro mě to není obyčejné náměstí.
Tisíce fotek v mozku budí dojetí.