Někdy

Přání jsou občas zbytečná,
když říkáme je do prázdna.

Vysněné ruce nás nehladí
a život dává okovy.

A tak nám zbývá vážit si sebe,
než hledat někde klamné nebe.

Samota dá uvědomění,
že máme důvod žít tady.
Přeci nejsme jen číslicí
v umírací řadě.


Jsme básníci,
co i za márnicí
píší tajné milovnici.
V taktu snění
i bolestech vědění
je žár z písmenkové limonády.

Pijme a žijme,
když jsme tady.
Život má formule,
nejen jedy.