Moje dvě babičky, a hruška
(Je to fuška, když potkají se dva pohledy různé na věc,
upejpavost či naopak stud,…, a jedna hruška)
» autor: Zeanddrich E. |
Moje dvě babičky, a hruška
(Je to fuška, když potkají se dva pohledy různé na věc,
upejpavost či naopak stud,…, a jedna hruška)
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
:::::::::::::::::
Vyprávěla mi moje máma příběh (v jednotlivostech některých
se od něj možná odchýlím, ale kostra příběhu je pevně dána),
jak zase máma její z městečka* vedlejšího přinesla v nůši
cosi do domu mamky jejího nastávajícího (takto mého táty)
Nezdržela se dlouho,…, nestála ale také pouze
mezi vraty,…, a došla tedy až do kuchyně. Babička moje
budoucí druhá přijala ji vlídně, …; jako dobrá hospodyně,
zavařovala zrovna měkké hrušky, ovoce (jak mnohdy vyjádřila se)
pouze podřadné. Jejího syna budoucí tchýně však na
ně měla názor jiný,…, a už při pohledu na ně v ústech
začaly se jí sbíhat sliny,…, ovšem ani o jednu tu hrušku neřekla si.
Babička budoucí druhá moje zase ale (za ovoce to přezrálé)
styděla se asi (jinak rozdávačná byla, naopak!),…, a rozloučily se potom
sice tak, jak se sluší, ale přesto obě /s ostnem v duši, a na pár desítek let
nechtěly se potom, k příhodě té, pro ně nejapné, ..., raději vracet zpět
(Je to fuška, když potkají se dva pohledy různé na věc,
upejpavost či naopak stud,…, a jedna hruška)
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
:::::::::::::::::
Vyprávěla mi moje máma příběh (v jednotlivostech některých
se od něj možná odchýlím, ale kostra příběhu je pevně dána),
jak zase máma její z městečka* vedlejšího přinesla v nůši
cosi do domu mamky jejího nastávajícího (takto mého táty)
Nezdržela se dlouho,…, nestála ale také pouze
mezi vraty,…, a došla tedy až do kuchyně. Babička moje
budoucí druhá přijala ji vlídně, …; jako dobrá hospodyně,
zavařovala zrovna měkké hrušky, ovoce (jak mnohdy vyjádřila se)
pouze podřadné. Jejího syna budoucí tchýně však na
ně měla názor jiný,…, a už při pohledu na ně v ústech
začaly se jí sbíhat sliny,…, ovšem ani o jednu tu hrušku neřekla si.
Babička budoucí druhá moje zase ale (za ovoce to přezrálé)
styděla se asi (jinak rozdávačná byla, naopak!),…, a rozloučily se potom
sice tak, jak se sluší, ale přesto obě /s ostnem v duši, a na pár desítek let
nechtěly se potom, k příhodě té, pro ně nejapné, ..., raději vracet zpět
Tipů: 5
» 23.01.24
» komentářů: 3
» čteno: 69(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.01.2024 - 19:25
(zapomněl jsem napsat, že je to reálný příběh z jihu Moravy... :) )
» 27.03.2024 - 12:11
zenge:
Děkuji Ti za Tvé komentáře (i u mých dalších zdejších příspěvků), a ať se ti daří... :)
Děkuji Ti za Tvé komentáře (i u mých dalších zdejších příspěvků), a ať se ti daří... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rozpočítávání, ve dni, tak bohatém | Následující: Hledět „do blba“ bývávalo synonymem silně promarněného času