Mokrý sníh

Venku je bílo
a přemýšlím,
že klouzá poezie.

Ladova pohádka
temperamentem
vnímá ba žije.

Kontrasty černé
a bílé zůstávají
na rozpuštěném papíře.

Malíř jede
a prsty znají euforii.
Nechte ho dokončit.
Malba je terapií.

Úzkost v barvách se rozpouští
jako bzukot nenasytných včel,
co žihadla chystají v dáli.
V odstínech je odpuštění.

V rukách je přežití
i zpěv slavíkův.

Mistře, má slova
jsou vděčnosti i díků.