Sen

Vcházím do domu z listí a trní.
Duch na mě zhlíží a vlní se,
praská, šelestí, šeptá..

,,Dívenko, přicházím v míru."

Daleko od cesty utíkám
a les si mě bere do ticha -
projíždí černé taxi kolem tak pomalu,
jak dýchám.

Otáčím se za ním - stojí.
Cítím...

,,Dojdi pro ni!"

Křičím
z plna hrdla do ticha.

Beze slov je mi vše jasné.
Život můj teď, tady zhasne.

Sama sobě běžet poroučím,
černé taxi plné vran je přímo za mnou,
mám takový strach!

Však než se otočím,
cítím na ramenou tíhu,
tíhu onoho poselství.

Jak si naň vzpomenu?

Prostě musíš.
Stačí nastražit uši..

Už už vidím jiskry poletující,
chci se jich dotknout, netuší,
že taky letím.

Ale jak?
Je ze mě snad pták?

Noc klesla do hlubin a já propadám s ní.
Zpátky do bdělého dne.