Slepé stádo

V slepém stádu ženou se nekonečnem,
pálí je stigmata nevidoucích očí,
pádí za vidinou prohlédnutí, svým snem,
a čas práská bičem jako šílený kočí.

Běží slepé stádo v touze zřít co není,
bedra zkrvavená od kopyt zplašených,
stále dál a dál se derou, krev se pění,
v burácení stáda slepých celý svět ztich.

Ženou se úprkem, však kam míří, neví,
ženou se oslepení za hranu bytí,
jen nevidoucí oči podlité krví,
pláň hranou končí… a z ní se stádo řítí.

Letí bájní pegasové, zde však bez křídel,
by smrtí prohlédli… a zřeli svých mrtvých těl.