Neodcházení

Dopolední celibát,
Nerez sjíždí po vlnách.
Zatažený zůstávám,
odpolední - jsem tu sám.

Odcházíš, nemáš kam jít.

V letišťových postelích,
těla zvlášť se zocelí.
Smutek v kapkách z ocelí,
staré rány zacelí.

Odcházíš, nemáš kam jít.

Ještě v medvídcích Haribó,
se zuby - ty tvé, otisknou.
A deští, deští, deští, deští,
deští, deští, deští, deští.

V křižovatkách soukromých,
semaforům málo dík.
Domov nemám, pouze dům,
končí další tak ze snů.

Zůstáváš, nemáš kam jít.