o řece

V podvečer řekám říkám
pohádku rybí
šeptám ji do vlnek
a ona nocí plave
po splavech k mořím,
Ave!
Jen šťastné konce chybí
a víčko na hrnek.
..zas halas je dnes
na Vltavě.
-----------------------------

Nech se nést jako
listy v řekách
a na to, co tě leká
zapomeň chvíli,
že kolem střílí
a vodu barví krví
ti s khaki sutanou.
Ty řeky,
vždy tu zůstanou.
-------------------------------

Měsíční nití
vedle splavů
štupuji z hladin.
Zrcadla noci
nebe slávu
a hvězdy ornamenty,
aby se v řece
třpytily přece,
jak zlato v kádích
Táborů
třeba si zítra
už kafe neosladím,
ale vím, že půjdu nahoru
/a to je úděl tkalce/
..s popíchaným palcem.
------------------------------

„V řekách je voda, které se dotknete,
poslední z toho, co uplynulo, a první z toho, co přichází;
tak je to i se současností.“

(Leonardo Da Vinci)