Má jinou duši, kdo po čtyřicet let.. (žije pod Pálavou)

Má jinou duši, kdo po čtyřicet let..
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::


„Má jinou duši, kdo
po čtyřicet let
žije pod Pálavou... .



Člověk z hor má jinou
duši, a jinou zas ten
od nás,
z rovin; - jinou zase ten, kdo
po čtyřicet let
žije pod Pálavou.



Před očima má
křivky jejího tvaru
ráno když vstává, když
z domu jde, a
večer pak
zpátky, z vinohradu
či ze sklepa; zlatavý okraj její
(jak
krajkou obroubený lem)
vpíjí se
v každé roční době
do Mysli
do duše
do Srdce

spolu se Sluncem.



( -Ale i ona
občas
celá okorá;

to když zapomene se
proč každé ráno
vstávat o čtvrté.. . )




Pálavu před sebou, Moravu
kolem, Boha v Sobě.