Nech se růst

Další kapela končí
a z párů další též.
Tak zavřít víčka oční,
s Jackíí Daniel´s.

A noční vlak je prázdný,
dohrála hudba v nás.
Nějaký pátek schází,
mé hlavě dlouhý vlas.

Možná, že anděl spásy,
zjeví se ráno v pět.
Křídla má spíchlé dráty,
a propíchnutý ret.

Nenech růst shluk problémů dál,
nech se růst, kam až kmen tvůj dá.

V náhlých přívalech černě,
nasadím pršiplášť.
Zteče pak po něm lépe,
okolních průjmů past.

Oblaka plná květů,
cestují oblohou.
V paprscích světlometu,
tančíš sama ve dvou.

Nenech růst shluk problémů dál,
nech se růst, kam až kmen tvůj dá.

Teď, kamaráde, vracíš,
se dlouhým obloukem,
Na své poslední štaci,
přicházíš na buben.

Tvůj rodný dům se bortí,
brzy ho spolkne zem.
S lehkým dotekem smrti,
pád kosy na kámen.

Deska pomalu končí
ako za starých čias.
Co jít se dlouze projít,
ať dozní hudby hlas?

Nenech růst shluk problémů dál,
nech se růst, kam až kmen tvůj dá.
Popel náš, vítr rozfouká,
popel náš, vítr rozfouká,
popel náš, vítr rozfouká…