DUŠE A PLÁČ

Skrz tunel provrtává
z ostnatého drátu
hladina žalostná
co do dlaní si lže
už není úniku
došla nám slova
že plazit bude se svět

ráno prázdnem žačíná
chrčet vší děsivostí
jsme proti sobě
mezi kostmi
na nože pohozeni

spoutala nás zase
v ohni a bídou pohřebiště
žena v černém co ukazuje směr
je bez tváře - chroptí
bodá se do slabin
křičí mystickou

dírou v prostoru
kde se nedýchá
její blízkost nás spálí
oba a bez milosti
nedíváme se na sebe
zapomínáme výšku strun.




30.5.2021 19:10