Nikdo patrně nepochopí

Nikdo patrně nepochopí,
že uvnitř Tebe
dost možná právě dohořívá svíce

Naprosto nikdo to totiž neví,
že Ti voda
zrovna v tuto trpkou chvíli
zaplavuje Tvé křehké plíce

Nikdo se Tě nedotáže
při čem se Tvá duše tehdy
ve stínu vrby tak líbezně usmívala

Nikoho to snad nezajímá
kdys naposled
z plna hrdla, zaníceně
celé noci prozpívala

Nikdo neví
kolik šancí jsi životu
a hlavně všem těm lidem věnovala

Vím, že to tak můžeš cítit
A tak Ti teď říkám, že
mě tohle všechno zajímá
Zajímáš mě celá, celistvá

... A už nejsi sama ...