Víno II

Svítá a den se v slunci probouzí jsi ve svím ráji kde nic ti
neschází
Po ránu ulij z průzračného džbánu pravdu jak víno čistou
hledej moudrost na dně sklenky ukrytou

Do sklenice svůj nos ponořím sílu vína pokořím
více vůní v jeho moci je zní jak spirála symfonie
když připiju ti přijde k chuti
probudí a naladí v hloubi duše poznání

Kdovíno má a nepije
Kdo hrozny má a nejí je
Kdo milenku má a nemiluje
Ten sám sebe zrazuje

Ať víno vzkvétá napořád