zase» autor: nikdo známý |
stát zase na té cestě
kde kamínky jsem sbíral
pak jsem je po hladině
posílal jako lodě
život jak tlustá holka
do náručí mě svíral
hodinu po hodině
kecama o svobodě
stát zase na tom břehu
nohama v blátě času
skočím tam po hlavě
kamenů plné kapsy
vrátit vodě tu něhu
a tiše...bez ohlasu
jak myš se ztratit v trávě
na krku řemen na psy
kde kamínky jsem sbíral
pak jsem je po hladině
posílal jako lodě
život jak tlustá holka
do náručí mě svíral
hodinu po hodině
kecama o svobodě
stát zase na tom břehu
nohama v blátě času
skočím tam po hlavě
kamenů plné kapsy
vrátit vodě tu něhu
a tiše...bez ohlasu
jak myš se ztratit v trávě
na krku řemen na psy
Tipů: 10
» 10.09.23
» komentářů: 5
» čteno: 85(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.09.2023 - 07:46
Hezká vzpomínka jen tomu řemenu pro psy jsem nerozuměla a to mi ten pocit z básně trochu vzalo
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Monte Christo | Následující: vteřina