Měsíční blues.

Noc je černá jako kafe
a na kostele zvoní zvon.
Před zavřeným biografem
tiše hraju na trobon.

Posluchačem je mi Luna
a toulavý psi z okolí.
Ve futrálu stokoruna
plus dva lístky z tomboly.

Všude kolem ani noha
i u kostela svatí spí.
Jen ten měsíc a obloha
pouze ti dva o mě ví.

Osvětlený od neonu.
Víta vás KINO SVĚTOZOR.
Jemně foukám do trobonu
a hledím někam nad obzor.

Noc je černá jako kafe
a mě líbá tisíc múz.
Netrápím se vůbec časem
měsíci teď hraju blues.