Strom a láska

Vzala jsem pevný list,
že právě toto by jsi měl číst.
Vkrádám se větrem do duše,
šumím ve větvích bez retuše.

Strom je láska a ty se směješ.
Co pak jsem já?
Kape štěstím řádka.

Mezi větví jsem schovaná.
Nejdeš mě a zvlažíš.
Věř mi.
I stromy mají duši i já.
V kůře Tvá.
Slunkem pomilovaná.