Sám krát sám (Ještě jeden život, prosím)

Pod postelí ležím, dny nepočítám,
imaginárních přátel, kolem dost mám.
Na pozadí hlavy, film promítám,
hlavní roli si dám.

Dříve opouštěl jsem, ať nejsem to já,
kdo bude opuštěný - tak jest, proč lhát?
Samotu cíleně, dnes vyhledám,
jsem svůj, jen když jsem sám.

Sám krát sám.

Dlaně vzpínám, klečím v modlitbách,
kéž na podruhé, šanci žít mám.
Rád připlatím, jak řádný sráč,
jen žádný pláč, jen žádný pláč.

Strašidla nejsou prý, jenom v pohádkách,
tak proč potom v mozku mém, hnízda maj´svá.
Za koule chycený, v pasti vlastní,
volbou svůj čas ztrácím.

Sám krát sám.

Dlaně vzpínám, klečím v modlitbách…

Ne, slzet neslzím, to jen padá déšť,
když jak ten nahý blázen, tančívám v něm.
To po tváři koulí, se štěstí hrách,
ten déšť póry chci vsát.

Sám krát sám.

Křičím, házím sebou v modlitbách,
já to vydržím, důvod být mám.
Sám si natočím, když vrchní plách´,
jen žádný pláč

Křičím, házím sebou v modlitbách,
já to vydržím, důvod být mám.
Rád se odevzdám, jak řádný sráč,
jen žádný pláč.