blues o noční Praze

kapkami deště ulice zbitá

a po ní kočí žene vůz

kdo ví co ještě má hlava schytá

než přijde chvíle na funus

v tomhletom městě sotvakdy svítá

lampami noc se mění v den

nalej mi ještě pár kapek žita

pak spolu k ránu dožijem


vítr mi klobouk na čele zdvíhá

oči mi slzí od sazí

za okny tramvaje město se míhá

po nábřeží se procházím

Praha je plná dojmů jak kniha

kterou jsem nikdy nedočet

jak na rtu krásky půvabná piha

na kterou nemám rozpočet